Adaptační pobyt žáků 6. A a 6. B ve Stradonicích 3. – 7. září 2018

Náš společný pobyt začínal poměrně dobrodružně – první den nástupu do školy, tedy 3. září, jsme odjížděli z nádraží v Příbrami. Nikdo se neopozdil, dokonce někteří pozorovali nové, neznámé tváře. Noví spolužáci? Ano, a hned několik.

Cesta s přestupem v Berouně, kde se ještě stále opravuje nádraží, uběhla velmi rychle.

Na nádraží v Nižboru na nás podle domluvy čekal odvoz zavazadel a my jsme mohli krásnou procházkou po cyklostezce kolem řeky Berounky pohodlně dojít až k penzionu. Ubytovali jsme se , naobědvali, vybalili…

Hned prvními aktivitami jsme se snažili přenést do dob dávno minulých a to přímo v místě, kde jsme se právě nacházeli. Pravěké oppidum ve Stradonicích z období asi 100 let př. n. l. nám bylo inspirací. Pobyt jsme absolvovali rozděleni do kmenů, bylo nutné vymyslet název, pokřik a další náležitosti. Zkoušeli jsme i fyzickou náročnost života oné doby – například bojem o území. Abychom mohli zkusit, jaké to bylo lovit oštěpem, museli jsme si ho nejprve vyrobit. Pomyslné úlovky jsme chtěli upéci na ohni, který jsme zkoušeli sami rozdělat….

Přijela za námi paní lektorka z Ekocentra Kavyl, která nám povídala o životě, o přírodě, střídání ročních období. Učila nás vnímat všechny krásy přírody a my jsme zkoušeli pozorovat okolí a přírodninami ozdobit zajímavá místa, která jsme si vybrali. Docela se nám to podařilo.

Na úplně jiné téma nám přijel povídat lektor primární prevence pan Vácha. Přivezl zajímavé a legrační hry, při kterých jsme se o sobě navzájem zase o něco víc dověděli…

Když přišlo na to, že bychom prozkoumali ten pravěký historický zdroj informací o životě předků žijících na našem území, bylo slunečné počasí a dost horko. Skupinky se vydaly zjišťovat místní historické zajímavosti a cestou se dovídaly mnoho nového i z informačních tabulí umístěných v přírodě podél cesty až na samotné oppidum.

Abychom nezkoumali historii pouze dávno minulou, měli jsme v plánu seznámit se i s historií nedávnou, která přesahuje do současnosti. Navštívili jsme sklárnu v Nižboru. Tavení skla, výroba dřevěných forem, broušení, kontrola kvality, prodej – mnoho profesí, které se podílejí na výrobě úžasných výrobků. Kromě dárku, který jsme ve sklárně dostali, jsme si mohli mnoho výrobků prohlédnout v muzeu i zakoupit v podnikové prodejně.

A co asi vyráběli ti pravěcí lidé? Kromě pracovních nástrojů se také zdobili. Zkusili jsme si i práci s hlínou, nebo výrobu šperků tepáním mědi.

Při tom všem jsme se samozřejmě bavili, naučili se další hry (třeba evoluci, na fotografa…)a učili se být spolu a poznávat se.

Ve čtvrtek večer nás čekalo už jen zhodnocení celotýdenní spolupráce, následná odměna za vyluštěný quest na námi ozdobeném břehu řeky a závěrečné rozloučení.

Domů jsme dojeli opět vlakem – už jako ostřílení cestovatelé.